Představuji si, že jsem v nebi. Mám slunečný den a stojím na pláži. Vítr jemně prohýbá palmy a sleduji, jak mořské vlny čechrají mokrý písek. Měla bych se cítit skvěle, ale něco mi tu chybí. Možná západ slunce? Nebo margarita s kolou? Jahodová zmrzlina? Kdy konečně přijde ten pocit, na který čekám? Prohlížím si své ruce. Sleduji drobné linie na bříšcích prstů. Tvary a uspořádání čar na dlani. Čáry života. Jsou to divné čáry. Jakoby snad ani nebyly mé. Snažím se dýchat hluboce. Nádech. Výdech. Nádech... Ale ztrácím trpělivost. Přemýšlím, co tady vlastně dělám. Asi jen zírám na mořské vlny.
Play
