Kryštof Bernat stál dlouho mezi dvěma světy. Na jedné straně hudba — napsal desítky písní a spolupracoval s mezinárodními producenty. Na druhé straně psaní — začal několik knih a fascinovala ho teorie dramatu. Ale svět kolem něj ho neustále nutil si vybrat: hudebník, nebo spisovatel. „Cítil jsem obrovský tlak, který rok od roku narůstal. Potřeboval jsem řešení,“ říká Kryštof. A tak začal experimentovat. Zpočátku jen sám pro sebe — spojoval svou hudbu a otcovy obrazy do malých multimediálních příběhů. Něco chybělo, proto přidal text. Brzy zjistil, že když je text přesně načasovaný k hudbě, může vyvolat mnohem silnější emoce. Postupně si uvědomil, že nejde jen o jeho osobní umělecký výraz. Tento způsob vyprávění se může naučit každý — pokud dostane ty správné nástroje. Tak se zrodil Wizionary.